
Kameraman: Slyšel jsem, že máš v autobusu vlastní klub! Georg: Jasně, tohle je moje místo na párty!
Tom: Jídlo vždy voní krásně.. Bill: Jsem vždycky strašně hladový, ale jakmile někdo přinese jídlo, otevřu poklop, ucítím vůni a nechci to. Tom: Když otevřu poklop, mám chuť zvracet. Bill: Musím si zacpat nos. Du jíst rýži! Georg: Víte, co bych si teď dal? Rybí prsty! Tom: Tobi! Tobi: Jo. Tom: Mohl bys hned obsloužit kytaristu? Tobi: Bez problému! (jak ho mají vychovanýho Georg: Miluju rybí prsty a k nim bramborovou kaši.
Kameraman: Tome a ty si nechceš zahrát? Tom: Ne s těmahle debilama! Jsem moc dobrý, abych s nimi hrál. Začal jsem to hrát v šesti letech, hrál jsem vše jako Counter-Strike a World Of Warcraft. V sedmi letech jsem hrát přestal, protože jsem všechny porazil. Nikdy mi mě nevyzývejte! Maximálně se k ostatní připojím jen proto, abych zjistil, v jakém jsou levelu. Budou mít určitě míň bodů než já - nejspíš jen tak deset až dvacet tisíc bodů.
Georg: Přinesl jsem tvoje kraťasy. Dokonce jsem je i opral. Gustav: To sem samozřejmě čekal! Georg: Já s sebou nemám ani jedny kraťasy! Gustav: Mohl sis je koupit za padesát dolarů. Georg: Padesát? Dal bych za ně tak možná pět! Gustav: To si nemyslím. Někdy budu obchodník.
Tom: Jídlo vždy voní krásně.. Bill: Jsem vždycky strašně hladový, ale jakmile někdo přinese jídlo, otevřu poklop, ucítím vůni a nechci to. Tom: Když otevřu poklop, mám chuť zvracet. Bill: Musím si zacpat nos. Du jíst rýži! Georg: Víte, co bych si teď dal? Rybí prsty! Tom: Tobi! Tobi: Jo. Tom: Mohl bys hned obsloužit kytaristu? Tobi: Bez problému! (jak ho mají vychovanýho Georg: Miluju rybí prsty a k nim bramborovou kaši.
Kameraman: Tome a ty si nechceš zahrát? Tom: Ne s těmahle debilama! Jsem moc dobrý, abych s nimi hrál. Začal jsem to hrát v šesti letech, hrál jsem vše jako Counter-Strike a World Of Warcraft. V sedmi letech jsem hrát přestal, protože jsem všechny porazil. Nikdy mi mě nevyzývejte! Maximálně se k ostatní připojím jen proto, abych zjistil, v jakém jsou levelu. Budou mít určitě míň bodů než já - nejspíš jen tak deset až dvacet tisíc bodů.
Georg: Přinesl jsem tvoje kraťasy. Dokonce jsem je i opral. Gustav: To sem samozřejmě čekal! Georg: Já s sebou nemám ani jedny kraťasy! Gustav: Mohl sis je koupit za padesát dolarů. Georg: Padesát? Dal bych za ně tak možná pět! Gustav: To si nemyslím. Někdy budu obchodník.
















