jsou čtyři hodiny ráno a jediné na co myslím je Bill...tedˇ ho přece nemůžu otravovat...řeknu si sama pro sebe...v osm mu zavolám...
před půl osmou zapípá mobil...jé sms od Billa..."Máš čas? jestli jo tak pojdˇ ven... "...."jo mám, sejdeme se v parku. Za chvíli jsem tam"...odepíšu
Já: Ahoj Bille
Bill: čau
(vypadá nějak sklesle, netuším co se s ním děje...)
já: copak? vypadáš smutně... (stejně je strašně roztomilý...ikdyž je smutný)
Bill: prominˇ mám dneska nějakou blbou náladu...(opět se podívá tím roztomilým a přesto tajemným pohledem...přisednu si k němu a něžně ho pohladím...)
já: to bude dobrý...určitě (tedˇ se naskytla konečně možnost dát Billovi pusu...ale bohužel zase zapípal mobil...:-(...Bill telefonuje...a já jen vidím jak je nervózní...nevím co se děje takže se trochu začínám bát...)
Bill: prominˇ to byl Tom, budu muset jít, je to naléhavé...
já: dobře...kdy budeš mít asi tak čas?
Bill: ještě nevím...napíšu ti jo?
já: o.k.
najednou si uvědomím, že mi vlastně něco chtěl říct...a to něco muselo být vážné...Bill má hodně práce a už jsem si zvykla že jediný způsob jak si na mě udělá čas je asi ten že s ním jdu na nějakou párty...jsem sice jeho kamarádka, ale už delší dobu k němu nechovám pouze kamarádský vztah...tedˇ mi ale jenom vrtá hlavou co mi asi chtěl říct...no snad mi to poví příště...zakončím konverzaci sama se sebou a pomalu se táhnu zpět k domovu...
***********pokračování příště***************
















