Já už fakt nevím čím Billa zaujmout, on mě pořád bere jak nejlepší kámošku...nic víc nic mínˇ...stěžuju si svýmu plyšovýmu medvídkovi, kterýho jsem od něj dostala minulý rok k narozeninám, to byli moje nejlepší narozeniny dokonce mi dal i pusu, připadala jsem si jak v ráji, myslela sem že se něco změní, ale nic pořád jenom kámoši...
Měla bych být ráda že jsem jedna z mála holkek který mají k Billovi přístup, asi jsem sobecká, ale já chci víc...už nechci být jenom najlepší kamarádka, ale nevím jestli to samé cítí on...myslím že ne... a to je taky to co mě nejvíc "žere"...poslední dobou na něj musím skoro každou vteřinu myslet, neexistuje člověk který by mi ho jentak vymazal z hlavy...
miluju ho....ale jsem srab a nedokážu mu to říct, myslím že by to zničilo naše přátelství a oto já fakt nestojím...Ovšem spokojit se s tím že Bill je jenom můj kámoši je taky velice těžké, pro mě možná nedokázatelné...
Risk je zisk...opakuji už asi po sté...řeknu mu to...až vymyslím jak, bude to těžké, ale chci to udělat....budˇ řekně o.k. nebo mě pošle do háje...nehodlám to v sobě dusit do nekonečna...
***************pokračování příště****************
















