close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Hudba je důležitější než láska!"

3. ledna 2009 v 12:26 | p.n. |  časopisy
Jak se cítíte z těch ječících dívek?
Tom:
Nemocně! Co víc?! Strašně hlasitě ječí. Mám z toho husí kůži.
Bill:
Dobrá věc je, že máme speciální ear monitory. Jen díky nim slyšíme naši muziku. Bez nich bychom díky našim hlasitým fanouškům vůbec nerozuměli, co hrajeme. Tyhle malé ear mikrofony jsou vyrobené přesně pro nás. A já mám ten nejhezčí! Ostatní kluci mají hnusné. (směje se)
Tom:
Přestaň kecat sračky! (směje se)

Máte na hotelu pokoje zvlášť?
Tom:
Jo! Pro Billa je to velmi důležité. Ke zdravému rozumu potřebuje klid a ticho. To v tourbusu není možné.

Máte nějaké zvyky, které ostatní z vás vytáčí?
Tom:
Ne. Známe se natolik dlouho, že známe všechny naše chyby.

Jaké jsou to chyby?
Tom:
Napříkald Gustav se strašně rychle naštve a vybuchne. Ale poznáme, kdy už je to na hraně, takže rychle skončíme.
Georg:
Co se týče Billa, jsem znechucený z jeho egoismu.
Gustav:
A taky chodí Bill vždycky pozdě.
Bill:
Hej! To bylo teď a bylo to jen pět minut, protože jsem musel vyřídit důležitý telefonát! Jinak nikdy nechodím pozdě!
Tom:
A já jsem bez chybičky! (směje se)

Vážně?
Gustav:
Kravina! On je z nás nejhorší.
Georg:
Když něco nefunguje podle jeho představ, je otrávený a zhnusený. Ale jinak má vždy skvělou náladu.

Řekněte nám nějakou vaši lumpárnu.
Tom:
Já začnu! Jednou jsem ukradl klíčky od auta mému nevlastnímu tátovi a jel na výlet s pár přáteli. I když tam nebyla žádná jiná auta, z nějakýho důvodu jsem narazil do stromu. Kvůli tomu byla na Renaultu Clio mého nevlastního táty velká promáčklina. Nikdy jsem to nepřiznal. A nevlastní táta si myslel, že s tím autem jel někdo jiný. Myslel si to až do dneška.

Georgu, stalo se ti někdy něco podobného?
Georg:
Ano, když mi bylo osm, tak jsem se strašně pohádal s jedním kamarádem. Začal utíkat kole hřiště, já vzal kámen a hodil ho po něm. Ale protože jsem nebyl tak silný, kámen narazil do bílého Mercedes Benz. Hned jsem běžel domů a skrýval to. Nešel jsem ven 3 týdny, dokud jsem si to pamatoval.

Teď si na řadě ty, Bille.
Bill:
Šel jsem s pár přáteli do putyky, neměli jsme žádné peníze. Chtěli jsme zjistit, kdo je největší divoch. Kdo uteče z kavárny bez zaplacení jako poslední, bude vítěz. Objednali jsme si spoustu pití za velký účet. Já jsem zůstal u stolu jako poslední, přišel ke mně číšník a chtěl peníze. Řekl jsem mu, že musím jít ještě na chvíli na záchod. Rychle jsem vzal věci a běžel jako vítr k východu. Upřímně, byl sem posraný strachy!

Gustave?
Gustav:
Taky občas dělám pitomé věci. Jednou jsme se s kamarády nudili, tak jsem vzali psí hovno a dali ho do balíčku z novin. Položili jsme to k dveřím, zazvonili jsme a utíkali. Ten chlapík vyšel, rozbalil noviny a měl hovno na botách. To byla sranda!

Perete se někdy?
Tom:
Bill a já vlastně pořád.
Bill:
Ve čtvrté třídě jsme kopli do prdele kluka, co byl v devítce. To bylo veselé - vyrazili jsme mu zuby.
Tom:
Taky jsem zlomil víc než jedno dívčí srdce.
Bill:
K tomuhle - vím, že spousta našich fanoušků je kvůli tomu smutná, protože s nimi nemůžeme být. Jsme z toho taky smutní, ale nejde jinak. Nemůžeme uspokojit každého. Nechceme zranit žádnou dívku!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama