close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

I stěny slyší 1

20. března 2009 v 19:37 | p.n. |  FF
Zavřu oči a snažím se nedýchat.. Vždyť i jedno takový malý nadechnutí by mne mohlo stát život. Doslova. Udělal to předtím, udělal by to i teď.
"Christino, no tak vím, že tu jsi… Nech toho, byl to zkrat, víckrát se to opakovat nebude. Víš, že bych na tebe životě nesáhl…" snaží se mě Bill přesvědčit, abych ukázala, kde se skrývám. Mám co dělat, abych se ovládla a nezařvala mu do obličeje, co to teda bylo před chvílí. Jen doufám, že stěna skříně mě ochrání do té doby, než bude dost bezpečné z ní vylézt…
Musí se uznat, dokonalý pár jsme teda byli.. zamyšleně se podívám na fotku z minulého roku. Tenkrát nás lidi volili v anketách o nejhezčí pár na zemi. Kdoví, proč to tak vyprchalo. Možná Billovou žárlivostí, možná mou až příliš velkou volností. Až teď, když se na naši společnou fotku koukám, zjisťuji, jak jsme byli rozdílní. Já chtěla roztáhnout křídla jako pták a kdykoliv bych chtěla, uletět. To on byl ten, kdo v rukách držel laso, co mne svazovalo, jakmile si umanulo. Proč s ním vlastně pořád jsem? Kvůli tomu, že se bojím mu dát prostě sbohem? Vždyť na té fotce vypadáme tak šťastní. Pořád marně doufám, že se to změní. Christie, nezmění, seš snad blbá?! Když se ani jeden nesnažíme, aby to bylo lepší? Kdybych nebyla takovej srab, rozejdu se s ním. Tím pádem bych ale ztratila všechny okolo.. A třeba takového Toma mám neuvěřitelně ráda. Jakmile nastane rozchod s Billem, budu já ta špatná, ta co mu zlomila srdce. To on je ten, co v našem vztahu pořád miluje. Jo, možná se i snaží něco zachránit, ale vděčnější bych byla, kdyby to už prostě nechal plavat.
Žeby? Zadoufám, když najednou kolem sebe neslyším žádné zvuky. Ale kdepak, ukáže se, že je přímo u skříně, cítím jeho dech. Dokonce i vůni jeho žvýkačky. Tu vůni, co jsem tak milovala - vlastně je to všechno naopak. To, co jsme na druhým milovali, teď nemůžem snést.
"Jsi v té skříni.. Vylez, buď po dobrým nebo po zlým.." říká potichu, ale já mu rozumím. Nevylezu. Je stejně pozdě. Svezu se na dně skříně a tím se prozradím.
"Já to věděl.." ušklíbne, téměř jako by na sebe byl pyšný.
"Co chceš udělat? To stejný co předtím?" ušklíbnu se.
"Lásko? Si tu?" uslyším tak známý hlas.
"Jo.." ucedím smutně.
"Tom sehnal lístky na dnešní premiéru do kina, i pro nás dva.. Půjde i zbytek skupiny.." říká Bill. Jako kdyby věděl, že tou zmínkou o skupině mě donutí, abych tam šla. Má mě přečtenou. Až moc dobře. Víme o sobě vše, co jsme mohli. Už na něm nemám co objevovat, což mi právě neuvěřitelně vadí. Děsný stereotyp ve vztahu. "Tak jo, půjdu.." přemůžu se k úsměvu. Za pár minut už tu zvoní i kluci - Gustav se svojí blondýnkou Monikou a Georg s novým objevem - Francouzkou Michelle. Tom bez holky, jak jinak.. Ty jeho "lásky" na jednu noc je asi to jediný, co mi na něm vadí. Ale on na to jednou přijde. Pořád hledá tu pravou, ale když jsem se ho na to jednou ptala, odpověděl, že už ji našel. Ale je zadaná. Tak už to bohužel bývá.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jseš fanoušek Tokio Hotel?

ano 53.3% (32)
ne 35% (21)
někdy si je poslechnu... 11.7% (7)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama