close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Lieb mich oder hass mich 1

29. března 2009 v 11:18 | p.n. |  FF
"Chci být úspěšná, oblíbená žena okolo třiceti, s vysněným partnerem a povoláním.." šeptám, hlavu strčím pod polštář a stisknu prsty - jako bych tím mohla svůj věk, nebo nedej bože oblíbenost změnit. Když otevřu oči, vše je samozřejmě při starém - ze zdi na mě kouká kluk, o kterém sní celý Německo, a o kterém já si můžu nechat jen zdát; a ze zrcadla se na mě šklebí pořád ta ne moc hezká, neoblíbená patnáctiletá holka.
A ta holka teď musí do školy, i když se jí tolik nechce. Ne kvůli učení, ale kvůli lidem. Jasně, na to, jak se ke mně chovají holky z nejoblíbenější party na škole, na to už jsem si zvykla, ale že se mnou stejně zachází i Mike, kterého tolik miluju (samozřejmě až po Billovi, co se na mě ksichtí z plakátu snad na všech místech mého pokoje), to nepochopím nikdy. Stejně ale nevím, jak jsem si vůbec mohla myslet, že se mu zalíbím - proč zrovna já? Holka, co rozhodně nevypadá k světu, se zabouchla do největší idola školy, a aby tomu nebylo málo, taky do star, co je slavná po celé Evropě. Což na tom, že chodil na stejnou školu jako já - to mi ho snad nějak přibližuje?
"Theres, musíš do školy…" vejde do pokoje mamka, ale já ji neposlouchám. Do dveří se vhrne i taťka.
"Nechci jít do školy. Nechci jít mezi své spolužáky… Proč mi už nemůže být třicet? Proč už nemůžu být dospělá, úspěšná? Proč?" už to nevydržím a překulím se na druhý bok, načež na sebe znovu hodím peřinu.
Už neposlouchám jejich blahopřání k narozeninám… Stejně to bude jeden z dalších strašných dnů, tak proč se vůbec radovat z toho, že mi je už konečně 15?
_______
Do třídy samozřejmě přijdu pozdě.
"Ale, ale, zaspala?" zasyčí na mě nenáviděná profesorka chemie. Její předmět mi jako jediný nejde - na ostatní jsem, řekla bych, až moc dobrá, a právě proto mám ve třídě nálepku šprtky, i když se vlastně vůbec neučím.
"Všechno nejlepší k narozkám.." popřeje mi Sebastian, jakmile se vedle něj sesunu do lavice. Usměju se na něj - je to jediný člověk, co se se mnou baví. Mezi námi, on taky není vyloženě oblíbený, právě naopak. Ale já ho mám ráda, jako kamaráda… Mám pocit, že on mě víc než já jeho, a nebere mě rozhodně jako kamarádku.
"Tady máš dárek.." podá mi do ruky balíček a pokračuje "Je to kouzelný závaží… Je v něm prášek, který ti splní všechna přání.." usměje se a já úsměv opětuju. Vůbec mi nevadí, že je to taková cetka, od něj si vážím všeho.
"Copak máte tak důležitého, že si to musíte říkat uprostřed hodiny?" zajímá se jízlivě učitelka. Já na to reaguji mlčením, jenže Seb jí odpoví.
"Theresa má dnes narozeniny, tak jsem jí přál.." odpoví s bojácností v hlase.
"Tak narozeniny? No tak to já jí daruji jedno pěkné zkoušení u tabule.." ušklíbne se chemikářka a celá třída se uchechtne. Za pár minut napochoduji zpátky do lavice s další koulí v indexu.
"Měla ti dát aspoň trojku, věděla jsi toho dost.." ušklíbne se Sebastian.
Přežiju zbytek hodiny, ale vím, že přestávka bude ještě horší…
"Tak copak ti dal Sebastianek k narozeninám?" dokráčí ke mně Katie, velká hvězda naší nejoblíbenější party na škole. Stisknu v ruce závaží. Teď se za ten dárek dokonce stydím..
"Ukaž.." vyrve mi závaží z ruky a už ho ukazuje celé třídě. "Och, jak ubohé…" uchechtne se a závaží hodí za mnou lavici. Už ho bohužel nestačím chytit, takže se za lavicí rozbije. Skloním se pro ni a musím se kousnout do rtu, aby mi neukápla slza…
"Chci být úspěšná, oblíbená žena okolo třiceti, s vysněným partnerem a povoláním.." říkám tolikrát opakovaný přání… Jakmile ale naberu prášek, co se valí z rozbitého závaží, do ruky, dějí se neuvěřitelné věci…
_______
"Ááááá!" zaječím, když se probudím vedle mě neznámého kluka, no spíš muže, něco kolem třiceti. Kde to sakra jsem? Jak jsem se sem dostala? Proč jsem v tý posteli vedle někoho naprosto neznámého? Rychle vyskočím z postele a můj pohled se upře do zrcadla… Proboha! Vždyť to nejsem já!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jseš fanoušek Tokio Hotel?

ano 53.3% (32)
ne 35% (21)
někdy si je poslechnu... 11.7% (7)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama