close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Mateřská zrada

22. března 2009 v 9:11 | p.n. |  jednodílné FF
Mateřská zrada
Moje mamka vždy patřila k lidem, co ji ostatní považují za mou starší ségru (mimochodem ještě ke všemu HEZČÍ ségru). Zvlášť od tý doby co odešel táta.. Jednoho dne prostě přišel s tím, že my už ho nebavíme a že si našel někoho mladšího.. a pak už jsme ho nikdy neviděli. Mámu to pochopitelně vzalo. Umanula si, že od teď bude vypadat ještě mladší než dosud. Ne že by mi nevadilo, že kdykoliv jsme šli s partou zapařit, mamka šla s náma, že místo dechovek si pouštělo samý německý rockový věci. Jo, sralo mě to, jenže to nebylo nic proti tomu co mělo přijít pak..
Vykračovala jsem si jako každý den směrem gympl v našem rodnym Magdeburgu. Zrovna jsem byla u skříněk když mě dohonila kámoška a za ní se hnala celá parta. "Terry, hádej co je nového?" vybalí na mně hned na úvod. Opravdu netušim, co se děje a tak jen pokrčim rameny.
"U nás ve třídě jsou nový dva kluci! A hádej kdo! No, dvojčata Kaulitzovi! To jsou ti, co sem dřív chodili, jenže byli strašně úspěšní, tak se školou museli seknout.. Jenže teď sem zas vrátili a budou si u nás dodělávat maturu!" skoro na mě všechny ječí. Nějak mě to nezaujme, stejně se mě to nedotkne, říkám si. Ovšem nevím, jak moc se mýlím. To mi ovšem dojde, až když náš třídní posadí jednoho s dvojčat, Billa vedle mě. Holky po mě hází nevraživý pohledy, tak jim jen odseknu-kdyby ste mě na začátku roku nenechali sedět samotnou, bylo by to jinak! Z Billa se vyklube příjemnej a přátelskej klučina. Sláva ho nezměnila, říkám si. I když jsem si dřív myslela něco jiného.
Netrvá dlouho a z Billa a mě se stanou kámoši na život a na smrt. Jenže za chvíli začnu pociťovat víc než jen to přátelství. A sice lásku.
V pátek se jde vždycky kalit, a tenkrát tomu nebylo výjimkou. Mělo se to konat u Kaulitzů. A tam se to stalo - dali jsme se s Billem dohromady. Dalo se říct že jsem byla snad nejšťastnější člověk pod sluncem. Teda do tý doby než se mělo konat pařba pro změnu u nás, a tím pádem hrozilo nebezpečí, že se opět připojí i mamka. Vlastně to nebylo nebezpečí, bylo to téměř jistý. Ale všichni si tak nějak zvykli, že moje mamka je na všech kalbách, a nikdo neprotestoval, když se u mě další pátek objevili, i viděli tu i mamču. To tím pádem znamenalo, že jsem jí musela představit Billa.
Už tenkrát, když jsem je navzájem představovala, se muselo něco stát. Nějaká jiskra musela projet mou matkou i Billem. Jenže já sem si ničeho nevšimla, vlastně sem ani nemohla. Všechno mi došlo až když jsem je krátce po půlnoci načapala - v posteli. Svou vlastní matku se svým klukem. Byla to velká rána která mě drtí dodnes.
Ale vlastně bych jim mohla poděkovat. Díky jim sem zjistila, že se nemůžu nikdy na nikoho spolehnout - ani na vlastní rodinu. Vždyť copak to jde? Táta se na mně vykašlal už když jsem byla prcek, a máma? No comment. Ta si teď spokojeně žije s Billem, a mě k životu nepotřebuje. Jo, oni spolu žijou. A vůbec jim nevadí že je mezi nimi 20 let rozdíl. "Láska kvete v každém věku", jaká to ironie osudu. Vlastně nevím jestli jí někdy odpustím, vždyť to díky ní jsem na tomto světě, i když někdy krutym. Jemu neodpustim. I když, přijdou další..
Život je prostě jen jedna velká změna, někdy k lepšímu, někdy k horšímu. A závisí jen na náhodě, kolik takových změn nás potká…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jseš fanoušek Tokio Hotel?

ano 53.3% (32)
ne 35% (21)
někdy si je poslechnu... 11.7% (7)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama